Dílo Órigena z Alexandrie (185-254/5) bývá nahlíženo v kontextu tří různých disciplín: Patristické teologie, dějin filosofie a literární historie. Východiskem této knihy jsou dějiny literatury, do nichž Órigenés patří především jako autor systému biblické hermeneutiky. Spíše než Órigenově zpochybňované -ortodoxii- chce kniha porozumět Órigenově -doxa-, tedy jeho -slávě-, jedinečnosti jeho postavení v duchovních dějinách pozdní antiky. První část knihy rekapituluje órigenovskou faktografii, druhá část předkládá a rozsáhlými citacemi z Órigenových textů dokládá interpretaci jeho osobnosti skrze klíč -trojí vášně-, jak se jeví v jeho zdánlivě -neosobním- díle - -vášně logické-, -vášně pedagogické- a -vášně církevní-.
