Kniha je kritickým pojednáním o dnešní situaci sociálního státu a o jeho perspektivách v prostředí globalizované ekonomiky. Autor dokumentuje, nakolik globalizace zužuje prostor pro řešení interních problémů sociálního státu, jako je stárnutí populace, změny na úrovni rodiny a změny na trhu práce. Na příkladu vývoje v jednotlivých evropských zemích ukazuje, jakým způsobem reagují na tyto tlaky různé typy sociálního státu. V této souvislosti podrobuje kritice koncept -modernizace- sociálního státu, jenž se stal jedním z ústředních hesel dnešního politického a mediálního diskursu. Všímá si především krize solidarity, která je doprovodným jevem této modernizace. Kriticky se zabývá řadou návrhů na to, jak prohlubující se krizi sociálního státu řešit. Tematizuje otázku starých a nových sociálních rizik, problém bludných kruhů ve fungování sociální politiky a zkoumá, jakých podob dnes nabývá sociální otázka. Zvláštní pozornost věnuje postavení středních vrstev a jejich zásadnímu významu při reprodukci sociálního státu. Kniha vychází ze zkušeností autora, jenž přednáší o problematice sociálního státu na univerzitách ve Francii, Itálii a Španělsku.
