Tato kniha zkoumá osudy uprchlíků z Německa a z Rakouska do československé první republiky v období od nástupu nacistů k moci v roce 1933 do mnichovské dohody v roce 1938. Autoři se detailně zabývají nejen formulováním a proměnami uprchlické politiky československých úřadů, ale zkoumají také podmínky a realitu života uprchlíků a práci organizací na pomoc uprchlíkům. Zvláštní pozornost věnují také osudům židovských uprchlíků a změnám politiky státu vůči této skupině. Na rozdíl od většiny dosavadních studií k tomuto tématu se nezaměřují pouze na malou skupinu elitních uprchlíků z řad politiků či umělců, ale zkoumají též možnosti a šance běžných lidí bez rozsáhlých politických konexí. Oproti rozšířeným představám o meziválečném Československu jako velkorysému útočišti pro uprchlíky tak mohou poskytnout vyváženější obraz, který bere v úvahu též restriktivní prvky československé uprchlické politiky.