Albánské pohádky a pověsti, u nás dosud téměř neznámé,jsou součástí bohatého folklóru, který zachycuje nejrůznější stránky života Albánců v průběhu historie a je stejně osobitý jako jejich jazyk, jímž se odlišují od všech ostatních obyvatel Balkánského poloostrova. V pohádkách,plných neobvyklé, barvité a někdy až trochu drsné představivosti, vystupují kouzelné i lidské bytosti, s kterými se jinde nesetkáváme. Vítězí hrdinství a dobré srdce, ale také lest a chytrost. Lze tu nalézt i stopy tureckých, řeckých a slovanských kulturních vlivů, které se v tomto prostoru v různých dobách objevovaly, ale přístup k tématům je vždy ryze albánský. Pověsti existovaly v originále donedávna pouze ve formě epických písní, přednášených za doprovodu jednoduchého strunného nástroje. Důraz je kladen na hrdinství v boji, čest a dodržování daného slova.
