Monografie využívá metafor biodromu a cesty k reflexím životních pohybů člověka. Kinantropologii jakožto -nauku o člověku v pohybu- rozšiřuje nad empirický rámec návratem k původnímu chápání logu v celé šíři jeho konotací, tedy i jako smyslu a přesažného řádu. Pokouší se podrobněji mapovat a interpretovat dějinné -vzorce lidství- - s vědomím, že dosažení -definitivního- vzorce či nalezení podstaty člověka je úkolem typu kvadratury kruhu.
