Po prvním svazku Kolářova originálního korespondenčního deníku, který vznikl z každodenního zasílání pohlednic z Paříže se sdělením své ženě Běle do Prahy v letech 1983-1985, vychází svazek druhý, poněkud jiný. Ani poté co československé úřady dovolily Běle Kolářové vrátit se do Paříže, neopustil Jiří Kolář svůj nově nalezený každodenní rituál: deníkovou formu objevenou ve vynuceném odluočení - a od března 1985 psal dál každý den pohlednici z Paříže do Paříže. Forma zůstala táž, ale změněné okolnosti proměnily i povahu Kolářových zápisů. Ubývá věcných zkratkovitých údajů, v nichž zpravoval ženu o svém životě v Paříži, zato se v nich do literatury vrací -starý- Kolář.
