Vévoda Kašpar mířil velmi vysoko - o to hlubší byl jeho pád. Nyní byl z rozhodnutí Konkláve odvržen do vzdálené země, kde jeho moc, postavení, styky či bohatství nic neznamenají. Nemá nic než holé ruce, nezná jazyk místních obyvatel, zůstal osamocen uprostřed pustin, na samotném okraji pouště, obývané drsnými nomády.
Není ale z těch, kteří se vzdávají. A má nový cíl, mnohem skromnější, než byly jeho dosavadní plány: přežít. A pokud se mu to podaří, také se posléze pomstít Spearu Sokolovi.
