Spisovatelka Ljudmila Ulická poodhaluje čtenáři vnitřní svět ruských žen, svět na první pohled zbavený jakékoli vnější logiky. Leitmotivem a také hybatelem veškerého dění je lež – nezištná, vyslovená s touhou po lepším životě, který nezbývá než si vymyslet. Hlavní hrdinka Žeňa je konfrontována s nejrůznějšími fantaziemi svých přítelkyň, příbuzných a známých, nad nimiž jen tiše žasne. Irene lže o smrti svých dětí, Naďa si vymýšlí staršího bratra a třináctiletá Lála milostný poměr s dospělým mužem, Anna oklame naivní školačku Mášu, když se vydává za básnířku. Ljudmila Ulická se znovu představuje jako vynikající pozorovatelka všednodennosti, jíž nechybí jemný smysl pro detail a obšírné souvislosti. Ljudmila Ulická (1943) je podle ruské i světové kritiky nejvýznamnější ruskou spisovatelkou posledních dvaceti let. Napsala dvanáct próz, tři knihy pro děti a šest divadelních her. Její román Daniel Stein, překladatel (2006, č. Paseka 2012) byl oceněn prestižní literární cenu Bolšaja kniga a dočkal se překladů do šestnácti jazyků. Celosvětový ohlas zaznamenal i její zatím poslední román Zelený stan (2010).
