Jedním ze základních textů tibetského buddhismu je slavný Sedmibodový výcvik mysli velkého indického mistra meditace Atíši (10.-11. stol.). Tento výcvik mysli vysvětluje stručně mahájánovou praxi bódhisattvy a jeho obsah sahá od meditace tonglen (imaginativní výměně štěstí za utrpení) až k praktickým radám, jak lze nevyhnutelné životní těžkosti využít pro další postup na cestě vnitřního osvobození.
Tato knížka je překladem série učení a komentářů k Sedmibodovému výcviku, která udělil Dilgo Khjence Rinpočhe (1910-1991), jeden z hlavních mistrů školy Ňingma, během své poslední návštěvy ve Francii v létě 1990 a je považována za jeho duchovní závěť.
