Další z řady nekonformních antologií (již vyšlo: Kniha o kundě, Kniha o čuráku, Kniha o mrdání) obsahuje výběr textů a básní z české i světové literatury věnovaných titulnímu tématu.
Když se nad tím zamyslíš, Váňo, celý náš život pochází z hovna. A do hovna se zase vrací, dozvídá se voják Čonkin, literární postava Vladimíra Vojnoviče, a zdá se, že ho ta prostá pravda překvapuje.
Kniha Hovno? by měla přispět k emancipaci hovna v českém prostředí. Existuje-li většina stavebních kamenů společnosti, a hovno jím je, i když budeme stokrát volat, že ne, v inverzní podobě (ráj má peklo, pravda lež, pravá levou, muž ženu, anděl ďábla či otvor kolíček), pak k hovnu není co přiřadit. Pokud tedy nevzhlédneme k Olympu a nespárujeme exkrement s božskou ambrozií. Politologicky řečeno má hovno nulový konkrétní koaliční potenciál. Zato však má obrovský koaliční potenciál obecný. Z toho pak vychází, že hovno by mohlo být tím hledaným smyslem českých dějin.
Je hovno Ladislava Klímy a Indyho -amp; Wiche, Ivana Diviše a svobodníků, J. H. Krchovského a batolat, Jana Hanče a hospodských štamgastů, Bohumila Hrabala a internistů z kliniky, Miloslava Švandrlíka a házenkářek, Fandy Pánka a dlaždičů, Ivana Wernische a novinářů, Gustava Meyrinka a řádných občanů. Hovno je…
