Nebývá zvykem, aby knižní novela měla více autorů, nebývá zvykem, aby byla dvojjazyčná a navíc ještě otevřeně kontroverzní. Kniha hudebníka, textaře a scénáristy Xindla X a výtvarnice Moniky Šimkovičové přesvědčivě dokazuje, že to možné je a že česko-slovenské, genderové ani věkové rozdíly obou autorů nehrají roli. Když si totiž spoluautoři před lety dali navzájem přečíst své literární juvenilie, zjistili, že oba, ač od sebe vzdáleni místem, časem i věkem, napsali nevědomky dvě části téhož příběhu. Příběhu stejné postavy, pouze v jiné fázi její cesty. Své povídky proto propojili dohromady a vznikla tak novela o smrti a neumírání a o tom, že i když si myslíte, že nemáte co ztratit, je toho ještě spousta, co si musíte uhájit.
Výtvarnici Monice se během jediného dne zhroutí celý svět. Během čtyřiadvaceti hodin přijde o svého milovaného manžela i o iluze o jejich vztahu. Navíc zjistí, že její dny jsou už pravděpodobně sečteny a že čas, který jí na tomto světě zbývá, musí strávit v přítomnosti Bruna, který je nejenom „strašně zvědavej-, ale taky je to „normální zabiják-, co si „s člověkem jen tak hraje, jak se mu zachce-. Přestože Monika ví, co je Bruno zač, pokouší se právě jím zaplnit prázdné místo po zesnulém choti. I když věří, že tuto situaci dokáže udržet pod kontrolou, toto soužití ji postupně donutí zcela změnit svůj charakter, jednání a komunikaci s ostatními i se sebou samotnou.
