Julia Dibbernová napsala svým způsobem nekompromisní knihu. Ve svých názorech je často radikální, a při čtení nás zasáhne na mnoha citlivých místech. Budeme-li však její slova vnímat s otevřenou myslí a srdcem, brzy pochopíme, že tato vyhraněnost je opodstatněná. Jak píše sama autorka, umírněné literatury je na trhu dost. Nechtěla napsat další vlažnou knihu, chtěla pojmenovat věci tak, jak je sama vidí. A tak nás v kapitolách o porodu, bondingu, kojení, spánku, nošení, plenkách a pláči provádí mnoha příběhy, které prožila ona sama i její přítelkyně, a popisuje svou proměnu z běžné konzumní ženy do zastánkyně přístupu přirozeného rodičovství. Novopečeným rodičům nabízí mnoho příkladů z každodenního života a povzbuzuje je, aby se řídili vlastním „prainstinktem“ a zdravým lidským rozumem.
