Přestože se o tom čtyřicet let od konce války v podstatě mlčelo, je dnes známo, že českoslovenští letci, kteří bojovali po boku polského, francouzského, britského a sovětského letectva proti nacistické Luftwaffe, nebyli jedinými občany bývalé Československé republiky, kteří se účastnili vzdušných operací na frontách 2. světové války. Na druhé straně stály stovky či spíše tisíce jiných. Vedle příslušníků slovenských Vzdušných zbraní tvořili nejpočetnější skupinu někdejší českoslovenští občané německé národnosti, kteří sloužili v řadách německých leteckých sil.
Patřili k nim i dva nedávno zemřelí letci Walter Bláha a Walter Smejkal. První z nich byl pilotem bombardéru a jeho životní osudy snesou jen těžko srovnání s mnohem známějšími válečnými letci. Již při svém prvním bojovém letu úspěšně dezertoval na spojeneckou stranu a domů se vrátil v uniformě příslušníka čs. zahraniční armády. Odvážný úlet pak neméně bravurně zopakoval ještě o několik roků později, když prchal z poúnorového Československa. Oproti tomu Smejkal bojoval jako stíhací pilot v Norsku v řadách známé Jagdgeschwader 5, a to až do německé kapitulace. Po skončení války se do vlasti vrátil jako válečný zajatec v otrhané německé uniformě. Shodou okolností byl jako nepostradatelný odborník vyňat z probíhajícího odsunu německého obyvatelstva a přes všechny nesnáze se pak zapojil do běžného civilního života.
Oba muži se nikdy nepotkali, přesto v jejich životech nacházíme pozoruhodné paralely. Nejen, že měli stejné křestní jméno, že milovali létání a že se po válce oba vrátili do Československa, kde oba chtěli žít normální občanské životy. Walter Bláha i Walter Smejkal se dokonce narodili ve stejném roce jen několik měsíců od sebe a stejného roku, opět krátce po sobě, leč každý na jiném konci světa svou životní pouť završili.
