Na konci roku 1976 vydali Jaroslav Kořán a Vendelín Komeda samizdatem soubor dokumentů, který zachycuje to nejpodstatnější, co se v tomto roce pro společenství českého undergroundu událo - soudní řízení s jeho představiteli a jejich ohlas ve veřejných sdělovacích prostředcích i u tehdejších disidentů. Tomuto samizdatu, původně bez titulu, se podle barvy obálky začalo říkat -hnědá kniha-. Šlo o zcela ojedinělou edici, která se brzy začala dále opisovat, takže existuje alespoň ve třech postupně rozšiřovaných verzích. Hnědá kniha již ve svém prvním samizdatovém vydání shromáždila dokumenty a související zprávy ze dvou procesů - pražského a plzeňského -, které jsou společně označovány jako -případ Plastic People-. V dalším vydání je navíc dokumentován soudní proces s Janem Princem z r. 1977.
Nynější první tištěná edice Hnědé knihy, která ve svém jádru vychází z nejširšího, třetího samizdatového vydání z roku 1980, jehož pořadatelem byl Jaroslav Suk, je obohacena o tehdy nedostupné dokumenty, ať už je blokovala železná opona nebo utajenost archivů tehdejšího Ministerstva vnitra ČSR. Tyto materiály jsou výmluvným dokladem fungování tehdejšího totalitního režimu. Doplněny jsou i ukázky dobového zahraničního tisku, dávající přehled o kampani, která byla ve prospěch vězněných vedena na Západě. Rozsáhlý poznámkový aparát pak přináší řadu nových, cenných informací.
