Knees together, shoulders round, head bent down and watch the ground! (Kolena sevři, ramena vpřed, hlavu skloň a na zem hleď!) Parašutistické zaklínadlo, které si na pokyn svých britských instruktorů na letišti Ringway u Manchesteru museli při každé příležitosti opakovat v letech 1941–1945 i čeští a slovenští vojáci.
Nedělej se sebe hrdinu po prvním seskoku, protože jím nejsi, a neříkej, že to nic není, protože to něco je... Jeden z nápisů na výsadkářské výcvikové základně Ringway v letech 2. světové války.
Na letišti na informační tabuli, byly vedle běžných instrukcí a zpráv i humorné poznámky na adresu mentality jednotlivých národů v souvislosti s paravýcvikem a především s prvním seskokem. Dočetli jste se tam různé většinou podařené vtipy o parašutistech anglických, židovským, polských, německých, francouzských či španělských. Samozřejmě, že jsem si ten vtip o našich mládencích snadno zapamatoval: Skupina československých vojáků, vycvičená a oblečená, sedí v letícím letadle. Čeká ji první seskok. Anglický instruktor vyzve prvního, aby vyskočil. „After you,“ (Až po vás...), zní odpověď. Obrátí se proto na dalšího, ale dopadne to stejně. Instruktor je zoufalý, ale najednou ho něco napadne. Ukáže ven z letadla a zakřičí: „Hospoda!“ Všichni parašutisté se rychle vyhrnou z letadla... Ze vzpomínek instruktora čs. parašutistů kpt. Antonína Petráka.
Přestože dnešní Armáda ČR za zrod československého výsadkového vojska považuje oficiálně datum 1. října 1947, kdy byl v Zákupech u České Lípy pod velením majora Oldřicha Taláška vytvořen Pěší prapor 71 „Československých parašutistů“, bojové tradice našich výsadkářů jsou však mnohem starší a bohatší a jejich prehistorie sahá dokonce až k čs. legionářům v Itálii, světovému rekordmanovi v seskoku padákem svéráznému por. Ludvíkovi Pavlovskému a „skokanským věžím“, na kterých v 30. letech demonstrovali v době ohrožení demokratického Československa nacistickým Německem svou odvahu tisíce mladých lidí. Jména Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše jsou potom nejvýraznějšími symboly československých parašutistů, vycvičených v letech 1941–1945 ve Velké Británii. Poněkud se však zapomíná na významný fakt, že tímto výcvikem na britském letišti Ringway u Manchesteru v letech 2. světové války prošlo v tomto období na 500 československých vojáků! Jde o řadu zajímavých osobností a osudů, byť nejsou často tak dramatické jako je krvavé období heydrichiády. Historik a zkušený autor literatury faktu touto knihou, která se podrobně věnuje vývoji výcviku, bojového nasazení a osudům řady zajímavých postav, navazuje na jeho předchozí úspěšné tituly „Pátou kartu bere smrt“ a „Příběhy starých battledressů“. Text je doplněn vedle řady zajímavých fotografií a seznamem všech padlých, popravených a zemřelých parašutistů i dalšími dokumentárními přílohami, včetně přepisu všech radiodepeší vysílačky ANNA, která byla v dubnu a květnu 1945 v době příprav a bojů na pražských barikádách jediným spojením velení českých povstalců se zahraničím.
