Román o sisyfovském údělu, o kampaních, hladu a o ceně za přežití se odehrává v době Velkého skoku – Mao Ce-tungovy zničující hospodářské kampaně a následného hladomoru, který si vyžádal životy desítek milionů lidí. Příběh o přerodu člověka zasadil autor do pradávné kolébky čínské civilizace – ke břehům Žluté řeky, které jsou protkány vyschlými říčními koryty a slanými nánosy spraše, do mikrokosmu gulagu zabydleného téměř výhradně intelektuální elitou národa, jemuž velí Dítě. Tuto knihu psal Jen Lien-kche s vědomím, že je zrádcem literatury, nehodným synem realismu a že kniha skončí v šuplíku.
Jean Lien-kche (*1958) patří ke stejné spisovatelské generaci jako loňský nobelista Mo Jen, na rozdíl od Mo Jena se však neúčastní oficiálních aktivit Svazu spisovatelů a některé jeho romány byly v ČLR zakázány. Jenův román Čtyři knihy vyšel v roce 2010 v Hongkongu. Jen Lien-kche byl mezi finalisty na Man Bookerovy mezinárodní ceny za rok 2013.
