Její rané automatické texty byly pro surrealisty „bleskem z čistého nebe“ a jejich autorka byla nazvána „Alenkou surrealistů“. Román Tvář s lehkým záchvěvem (1964) je stěžejním prozaickým dílem Gisele Prassinos (1920), českému čtenáři dosud téměř neznámé francouzské autorky. Žena zmírající nudou, muž vybavený umělým mozkem, zamilovaný asistent, tančící opice, ruská kráska a londýnská bezdomovkyně, hloubení otvorů ve stěnách obydlí. Pod tlakem nenadále vyvolaného pocitu ztráty vypovídá umělý mozek funkci a dočasně vrací svému majiteli původní identitu... Hranice mezi skutečným a fantazijním je zastřena, ludický duch a nonsensový humor se kříží s kriminální zápletkou... Kniha byla při svém druhém vydání v roce 2001 vyznamenána Velkou Poncettonovou cenou, kterou od roku 1970 uděluje francouzská Společnost spisovatelů.
