Hlavním tématem knihy je vrcholící konflikt napoleonské Francie s ostatními evropskými mocnostmi, a také to, jak Čechy prožívaly závěrečné údobí nepoleonských válek, tažení do Ruska, bitvu národů u Lipska a vídeňský kongres.
Naše země tvořily sice zázemí těchto světodějných událostí (jedinou výjimku představovala bitva u Chlumce a Přestanova, jež se odehrála na půdě severních Čech jako součást bojových operací vedoucích k lipské bitvě), poklidné však zdaleka nebylo. Pro současníky se jednalo o celý komplex převratných změn, při nichž se museli vyrovnávat s takovými událostmi, jakými byly kontinentální blokáda, krach rakouských financí, pražský mírový kongres, Metternichův přestup z neutrality do protinapoleonské koalice a následná mobilizace všech hospodářských a vojenských rezerv dlouhými válkami vyčerpané monarchie. Čechy také představovaly bezprostřední týl armád bojujících u Lipska, což bolestně pociťovaly i dlouhý čas po této grandiózní bitvě: staly se totiž lazaretem pro desetitisíce raněných a byly odměněny epidemiemi nakažlivých nemocí. Kniha, doplněná množstvím obrazového materiálu, mapkami a dokumentárními přílohami, je psána úsporným, ale zároveň velmi čtivým stylem.
