Násilí a kultura, násilí v kultuře, kulturní povaha násilí, násilí jako fenomén zjevující vlastní povahu násilí, to jsou základní otázky, kterými se kniha Kultura-doličný předmět obětního mechanismu zabývá a to na pozadí teorie kultury René Girarda (Girardovské reflexe). Girard problematiku násilí klade do přímé souvislosti s tématikou individuální a kolektivní svobody. Při dekódování mentální gramatiky násilí naráží na vnitřní kulturní mechanismus pronásledování, který je oddělený od biologické povahy člověka, respektive svůj primární zdroj v biologické povaze člověka nemá. Právě na tomto principu v dějinách dochází k perzekuci Židů, čarodějnic i čarodějů a Romů, ale také českého undergroundu a zdánlivých nebo skutečných odpůrců normalizačního režimu v Československu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století. K porozumění tomuto fenoménu nám nepostačí sebedůkladnější historiografická deskripce, sociologická analýza nebo politologická studie. Historie, společnost i politika jsou součástí celku kultury a možnost jejich pochopení je vázána na míru porozumění kultuře a jejím vnitřním mechanismům.
