Odráží náš jazyk poměry ve světě? Či vnáší naopak sám do světa strukturu? S nástupem analytické filosofie koncem 19. století sílil problém vztahu mezi jazykem a světem. Někteří analytičtí filosofové otázku, co je skutečné, odsouvali do pozadí ve prospěch otázky, jak používáme jazyk. Jedním z nich je americký filosof Richard Rorty. Právě jemu je často vyčítán přílišný důraz na naše jazykové praktiky, jenž by ho mohl vést i do jazykového idealismu. Autorka analyzuje Rortyho pozici k problému, jak se jazyk vztahuje ke světu, přičemž vsazuje jeho filosofii do širšího kontextu post-analytické filosofie. Na tomto základě obhajuje vstřícné čtení Rortyho myšlenek i možnost otázku „Co je skutečné?“ neklást.
