Myslíme si, že víme? Nebo je všechno jinak? Pravdu má Miloš Jesenský, když rozviklává tvrdošíjně přijímaný omyl o středověku jako o temné etapě stagnace lidské evoluce. Středověk byl pouze jiným pokračováním cesty, jejíž prach začaly vířit nohy prapředků před mnoha tisíciletími. Středověk netkvěl ve vzduchoprázdnu, ani nespadl s nebe. Spíše lze říci, že je čímsi jako oddechovým časem mezi civilizací pravěku, starověku a dnešní explodující technickou civilizací 21. století. Řada středověkých myslitelů znala prameny informací velmi starého data, které umožňovaly poučeným plout v hlubinách moře, vznášet se v ovzduší i létat ke hvězdám, ale též prodlužovat život, omlazovat těla, potlačovat zločinné sklony, vyrábět zlato i kovy na Zemi dosud neznámé. Starověk létal, létal i Šalomoun... Lze se pak divit, že středověcí konstruktéři se pokoušeli o totéž? Miloš Jesenský nás bude mnohdy uvádět v tichý úžas – na stránkách jeho knihy se setkáme s netradičními výklady burcujícími představivost a kreativitu. Jeho kniha je živá jako rtuť, čirá jako lesní studánka a plná inspirací. Čtěme, divme se, uvažujme a těšme se touto knihou, třebaže nebudeme vždy stejného názoru jako autor.
