Vnitrostranická disciplína byla v komunistických stranách pojímána jako jeden z klíčových prostředků k získání a udržení moci. Proto se tato kniha soustředí na snahy efektivně regulovat chování a jednání členů KSČ. Autor vychází z rozsáhlého korpusu málo využívaných archivních materiálů, přičemž nepíše černobílý příběh vyprávěný z jednoho ústředního bodu, ale vykládá dějiny KSČ zdola, když analyzuje podobu a funkce jazyka, normativních textů, mechanismů i orgánů zkázňování, dále rekonstruuje nejčastější případy selhávání straníků a popisuje možnosti jejich trestání, což obraz údajně suverénní KSČ do určité míry problematizuje.
