V blízkosti třeboňského rybníka Svět stojí pozoruhodná stavba. Ukrývá se mezi lesními velikány. Dýchá melancholií, vznešeností, tajemstvím. Je to chrám smrti, v němž mrtví Schwarzenbergové sní svůj věčný sen. Přitahuje naši pozornost jako vše, co nedokážeme racionálně vysvětlit a přesně pojmenovat. Co se skrývá pod závojem smuteční fasády? Co znamenala smrt pro představitele významného šlechtického rodu? Přestože nás nepřestává fascinovat výjimečný životní styl šlechty, víme dosud málo o jejích posledních věcech a jejich proměnách mezi dobou pompézního baroka a počátkem minulého století. Tato kniha poodkrývá závoj šlechtické smrti. Přibližuje poslední nemoci a životní chvíle knížat a kněžen ze Schwarzenbergu. Zve na velkolepé pohřební slavnosti, jež se stávaly příležitostí k veřejné demonstraci starobylého původu, divadlem pro lidi. Vysoká šlechta v něm neztrácela svou exkluzivitu ani ve století páry. Neobyčejně pevně lpěla na zachovávání rodinných tradic, věrně střežila odkaz předků. Vzdorovala novým představám o smrti, jež přinášelo evropské osvícenství. Jak ukázala i dlouhá cesta Schwarzenbergů za reprezentativními rodinnými hrobkami, osoby s modrou krví se nesmířily s osamocenou, hygienickou a anonymní smrtí moderní doby.
