Monografie se poprvé v tomto rozsahu věnuje výtvarným umělcům, kteří ve 30. letech 20. století odešli do Československa, kde na krátký čas nalezli své útočiště před šířícím se nacismem. Sleduje jak uměleckou tvorbu vznikající v emigraci v kontextu politických i kulturních souvislostí, tak sociální problémy uprchlíků. Řada státních nařízení často byrokraticky omezovala tvůrčí činnost umělců. Přesto výtvarná díla, kontakty a jejich vzpomínky dokládají pozitivní postoj k českému prostředí. Zmíněni jsou významní autoři Oskar Kokoschka, John Heartfield, Thomas Theodor Heine, ale i Hannes Beckmann, Thomas Wüsten, Erich Arnold Bischof, Theo Balden a další, jejichž tvorba u nás dosud zhodnocena nebyla. Fotografie nezvěstných děl nebo reprodukce ze soudobých tiskovin byly ponechány v podobě, v níž se dochovaly. Originální výtvarná díla a archiválie, o to autentičtěji dokreslují obtížné okolnosti, které přečkaly. Tvorbu emigrantů vyzdvihuje jejich odvážný boj proti Hitlerově politice a upřednostnění umění před vlastním bezpečím.
