Ukrajinské události, vnitřní vývoj Ruska a konečně i politika takzvaného Západu byly motivacemi setkání o vztahu Ruska a Západu (a vice versa) v dějinách i současnosti, setkání, z něhož vznikl tento soubor textů. Přispěvatele zajímaly různé věci: jak vypadala ruská diplomatická poselstva v raném novověku, jaká byla tvářnost ruské politiky a kultury v 19. a 20. století, nakolik se ovlivňovaly různé evropské společnosti navzájem. Jistý leitmotiv všech dílčích otázek vytváří výraz (ne)porozumění v podtitulu publikace. Vyjadřuje zásadní problém soudobých kulturních dějin. Do jaké míry můžeme mluvit o „překladu“ kultur, o jejich vzájemném sdílení, o pochopení či naopak nepochopení základních společenských struktur navázaných jak na národní státy, tak na širší kulturní okruhy? Jak rozuměl a rozumí Západ Rusku a Rusko Západu, co vytváří podmínky tohoto dorozumění a co ho naopak deformuje? Uvedené otázky jsou ovšem jednotlivými texty pouze nastíněny, otevírají však prostor, který si bude i v blízké budoucnosti vyžadovat velmi přesné a historicky i politologicky poučené odpovědi.
Jiří Hanuš, Vít Hloušek, Kateřina Hloušková, Jan Holzer, Petr Horák, Denisa Nečasová, Jaroslav Střítecký, Petr Suchý, Josef Šaur, Jiří Štaif, Radomír Vlček
