Je apoštol Pavel zakladatelem politického univerzalismu? Nebo spíše antipolitického mesianismu? Nebo snad zakladatelem nového univerzálního společenství lásky, jež mělo nahradit římské impérium? To jsou překvapivě témata, jimiž se zabývají někteří soudobí filosofové. Od interpretací Jacoba Taubese přes Alaina Badioua, Giorgio Agambena po Slavoje Žižka je Pavel čten převážně politicky. Kniha čtenáře uvádí do tohoto soudobého politicko--filosofického čtení Pavlových listů, které však představuje kriticky a v kontextu soudobé historiografie a biblistiky. Ve druhé části knihy je pak představena autorova vlastní interpretace Pavlovy politické teologie, jež z textů Agambena nebo Taubese sice volně vychází, ale dochází k odlišným důrazům a závěrům.
