Kniha zkoumá neplodnost jako medicínsky konstruovanou podmínku a zároveň jako specifický sociální status. Cílem autorčina výzkumu bylo zjistit, jakou roli hraje neplodnost v rámci životní biografie ve společnosti, která si rodičovství vysoce cení a zároveň se vyznačuje jednou z nejnižších porodností v Evropě. Autorku zajímalo, jak se lidé adaptují na situaci, kdy se jejich životní plány dostanou do střetu s překážkami na úrovni fyzického těla i společenských hodnot. Soustředí se tedy především na perspektivu mužů a žen, kteří mají s touto diagnózou osobní zkušenost. Vychází z hloubkových rozhovorů, jejichž analýzu představuje ve čtyřech kapitolách. Každá z nich se zabývá jednou z dimenzí zkušenosti s neplodností a její léčbou: první je věnována časovému a věkovému aspektu léčby neplodnosti, druhá kontaktu neplodných coby pacientů s lékaři a medicínou, třetí se zabývá genderovými rozdíly v reakci na neplodnost a čtvrtá způsoby, jakými se neplodné páry rozhodují o léčbě neplodnosti a budoucím rodičovství.
Jaké to je procházet léčbou neplodnosti?
Jakou roli v tom hraje věk a peníze?
Jaké řešení Češi a Češky v případě neplodnosti preferují: adopci, nebo umělé oplodnění?
Jak těžké je rozhodnout se pro použití dárcovských buněk v léčbě neplodnosti?
Jak se liší reakce mužů a žen na neplodnost?
Jsou neplodní lidé stigmatizovaní?
