Nikolaj Siněvirskij (vl. jménem Michail Dimitrovič Mondič) podává ve svých deníkových zápiscích svědectví o činnosti jedné z nejpřísněji utajovaných špionážních organizací 20. století – sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš, v níž působil několik měsíců jako tlumočník. Přestože deník zachycuje pouze necelý rok autorova života, nabízí ojedinělý interní pohled na metody sovětského represivního aparátu. Zároveň jde o mistrnou sondu do psychologie lidí pracujících pro tuto tajnou službu, která na konci 2. světové války operovala také na území Československa.
