V této knize odhaluje Juhani Pallasmaa dosud skrytý potenciál lidské ruky. Ukazuje čtenáři, jak se tužka v ruce umělce nebo architekta stává mostem mezi představující si myslí a formující se představou. Kniha zkoumá mnohonásobné podstaty ruky, její biologickou evoluci a její role při formování kultury. Upozorňuje na to, jak jsou spojení ruka-nástroj a oko-ruka-mysl zásadní pro zručnost. Zdůrazňuje, že tělo a smysly hrají klíčovou roli v paměti a tvořivé práci. Pallasma v Myslící ruce rozvíjí své předcházející dílo Oči kůže a to hlubším zkoumáním interakce emoce a představivosti, inteligence a tvoření, teorie a života.
V současné globálně propojené kultuře, která klade velký důraz na vše virtuální a vizuální, se mysl a tělo staly samostatnými a maximálně oddělenými jednotkami. Přestože obdivujeme fyzický vzhled a tělesnou sexuální přitažlivost, samotná role těla je při rozvíjení úplného pochopení fyzického světa a lidské kondice zanedbávána. Nedaří se nám ocenit lidské tělo jako spojení smyslů a tělesných funkcí. Přitom obojí pohromadě je potřeba k produkci a zachování vědění.
Pouze pomocí jednoty mysli a těla lze plně realizovat řemeslnou zručnost a uměleckou práci. Dokonce i činnosti, které jsou obecně považovány za výhradně intelektuální (například psaní a uvažování), závisí na sjednocení mentálních a manuálních dovedností.
