V diskusi, která se nad pojmem nekonečna vede od pradávna mezi filosofií, matematikou a náboženstvím, zaujímá speciální roli Hegelův pojem nekonečna „špatného“. Ten spolu s dalšími pojmy jeho Vědy o logice je v tomto sborníku klasických i méně známých textů, doplněných rozsáhlým editorovým úvodem, použit jako nástroj, jak od konkrétních problémů typu Zénónových antinomií dospět k obecným problémům logiky, zejména pak k otázce, jakou roli v našem poznání a jeho vývoji zaujímá spor. Centrálním textem antologie jsou vybrané pasáže Hegelovy kritiky Newtonova infinitesimálního kalkulu. Vedle textů Aristotelových, Kantových, Bolzanových, Cantorových, Poincarého, Bergsonových, Russellových, Peircových, Beckerových či Wittgensteinových kniha obsahuje také kompletní překlad Berkeleyho spisu Analytik a Hilbertovu stať O nekonečnu.
