Publikace Martina Krummholze nastiňuje problematiku buquoyského mecenátu druhé poloviny 18. a 19. století, jehož hlavními protagonisty byli Terezie Buquoyová-Paarová (1746–1818) a její prasynovec Jiří Jan Buquoy (1814–1882). Významná buquoyská fundace krajinného parku Tereziina údolí je analyzována a zasazena do širšího geografického i kulturně-sociálního rámce. V kontextu rezidenční sítě jsou pak přiblížena i další buquoyská sídla - kromě Nových Hradů především severočeský Červený Hrádek, pražský letohrádek v Bubenči a vídeňský palác. Buqouyské fundace a sběratelské či mecenášské aktivity získávají díky četným novým poznatkům a odkrytým souvislostem evropský rozměr. Kniha je bohatě ilustrována reprodukcemi předloh ze sbírek ÚDU AV ČR, NPÚ, ú. o. p. v Českých Budějovicích a SOA v Třeboni. Jedná se vesměs o dosud neznámý ikonografický a archivní materiálů. Titul je doprovodnou publikací výstavy Buquoyská krajina v Nových Hradech.
