K napsání prvního románu Lupič inspiroval rakouského spisovatele Martina Prinze (*1973) skutečný bankovní lupič a zároveň maratonský běžec, který „působil“ v rakouských bankách na konci 80. let v masce Ronalda Reagana. Záznamy okamžiků těsně před přepadením některé banky, popis samotných přepadení a návrat s penězi domů jsou prokládány scénami útěku, resp. útěků Johanna Rettenbergera: městem, lesem, po polích i silnicích, v kradených autech a zejména – na trénovaných nohách. Útěkem z četnické stanice po zatčení text začíná a postupuje prostřihy k období maturity, prvnímu neúspěšnému přepadení, osmi rokům věznění, vraždě i úzkostným vzpomínkám na dětství vstříc neodvratnému konci. A tak se hlavní hrdina Lupič postupně mění v hlavního hrdinu Útěk, který přesahuje rámec pouhého úprku a stává se na krátký okamžik smyslem života.
