Píše se rok 1991. Devatenáctiletá dívka z Prahy, která má za sebou „maturitu, půlroční studium v Americe, neúspěšné přijímací zkoušky na vysokou školu a první lásku“, získává stipendium na anglickou internátní školu, založenou známým indickým 0losofem. Rozhodující rok svého života stráví v komunitě, kde se mají studenti a učitelé navzájem osvobozovat, zbavovat strachu a společně „rozkvétat v dobru“. Každodenní zkušenost je však pro mnohé z nich jiná. Přátelství, různé podoby lásky (i její nedostatek), společný život s lidmi z různých koutů světa, cesta do Indie a také „učení“ zakladatele školy – to vše hrdinku zasáhne v nejcitlivějším okamžiku, na prahu dospělosti. Poprvé čelí osamělosti, strachu ze smrti – a ze života. Poprvé si klade otázku, na niž nezná odpověď a která se po návratu do Prahy promění v dlouhé a bolestivé tápání: jak má žít?
Návrat přítelkyně není příběh, ale cesta. Trvá tři roky, vede přes hodně zemí, lidí a také knih. Na jejím konci nečeká odpověď – jen její náznak. A nebo snad nová otázka?
