Již potřetí se českému čtenáři dostává do rukou kniha, která je už přes sto let důležitou učebnicí na britských středních školách a významnou příručkou pro všechny studenty a zájemce o antropologii.
Vyprávění vychází ze starořímského mýtu o zlaté ratolesti z posvátného stromu, kterou musel ulomit neznámý příchozí, než zákeřně anebo v tvrdém otevřeném souboji napadl a případně i zabil titulárního krále tajemného a vlastně liduprázdného arícijského lesa. Pokud by úspěšný, mohl převzít uprázdněný trůn a pak jen čekat, než mu nějaký další cizinec připraví stejný osud, jaký on uchystal svému předchůdci. Frazer si klade otázku, jak je možné, že tento vrah – podle našich moderních měřítek – nebyl stíhán a naopak byl oprávněn i povinen převzít uprázdněnou funkci. Hledání vysvětlení této antické podivnosti vede autora dvěma směry – jednak k osvětlení a definici instituce tzv. sakrálních panovníků a k analýze fungování tzv. sakrálních království a jednak i k analýze náboženského chování, zvyklostí a obřadů, které označuje jako magické. V obou hlavních směrech svého bádání, při němž vycházel z důkladné znalosti veškeré dostupné literatury, toto svoje vědění neustále rozšiřoval a doplňoval o data z nových výzkumů. Výsledkem je pozoruhodné dílo neobyčejného rozsahu, v němž dosáhl hranic badatelských možností a po jehož vydání nebylo k těmto problémům již skoro co dodat…