Mezinárodní režimy jsou v poslední době v centru výzkumu mezinárodních vztahů. Největší roli v diskusi hrají tři myšlenkové školy: realismus, který považuje za hlavní proměnnou mocenské vztahy, neoliberalismus, který ve své analýze vychází z konstelace zájmů, a kognitivismus, jenž zdůrazňuje znalostní dynamiku, komunikaci a identity. Kniha zkoumá přínos každé z těchto škol, přičemž autoři zastávají názor, že je zde dostatečný prostor pro postupnou interparadigmatickou syntézu.
