Publikace se zabývá vztahy mezi Českou republikou a Evropskou unií. Analyzuje cestu České republiky ke členství v Evropské unii, kterého země dosáhla v roce 24, a hodnotí, jak Českou republiku vstup do Evropské unie ovlivnil či změnil, včetně její domácí politiky, státních institucí a jednotlivých tematických politik. Zabývá se také fungováním a vystupováním České republiky jako členské země. V této souvislosti se snaží zodpovědět následující otázky:
Jaké jsou zájmy České republiky v Evropské unii a jakým způsobem se je snaží naplňovat?
Jak jsou české zájmy a postoje země utvářeny její pozicí: nového člena; malé členské země; relativně chudé země; postkomunistické země?
Publikace také zkoumá přípravy České republiky na předsednictví v Evropské unii v první polovině roku 29 a hodnotí výkon země v této roli. Ačkoli se jedná o případovou studii jedné členské země, snaží se vysvětlit řadu širších otázek a problémů, jež se obecně vztahují k Evropské unii a jejím členským zemím. V tomto ohledu přispívá k akademické diskuzi o Evropské unii a evropské integraci, včetně diskuze o „evropeizaci“ (vliv unijního členství na domácí politiky a instituce) a roli malých zemí v Evropské unii.
