Kniha pojednává o české folkové hudbě 6.-8.let minulého století.Nepřináší v ní přitom souhrnné dějiny žánru z pohledu historika populární hudby, ani literární analýzu písňových textů z pohledu historika literatury, ale český folk - který považuje za jeden z našich nejvýznamnějších kulturních projevů daného období - pojednává způsobem v této oblasti u nás dosud zcela neobvyklým:folkovou hudbu a její posluchačské zázemí zkoumá z pohledu sociologie náboženství. Autorovi nejde přitom jen o vysledování a zhodnocení náboženských témat v písňových textech desítek pojednávaných autorů, ale o sociologické uchopení samé podstaty žánru. Kniha je v mnoha ohledech provokativní, ve svých hodnotících soudech neobvyklá, a lze jen očekávat, že vzbudí řadu polemických reakcí.
