Učebnice je v prvé řadě určena potřebám výuky předmětu Státověda v magisterském studiu na právnických fakultách. Tomuto účelu je proto podřízena její základní koncepce.
Kniha však současně aspiruje na představení rozsáhlejšího základu státovědného poznávání, který je vhodný a využitelný jako širší rámec studia (nejen) veřejného práva; přináší také obecnější komplementární rámec sloužící poznávání mezinárodních vztahů, politologie, sociologie a dalších oblastí sociálních studií na vysokých školách. Vedle toho je určena širší čtenářské obci, která má zájem o problematiku státu, jeho organizace, forem demokracie a vládnutí, samosprávy, postavení jednotlivce v moderním státě, stejně jako jeho územní organizace a postavení Evropské unie jako nadnárodního útvaru.
Publikace také reaguje na vývoj v posledním období, který s sebou přinesl nebývalý rozvoj poznávacích a studijních možností, a v tomto smyslu přináší monografické zpracování řady státovědných témat, jež vypovídají o významných změnách v pojetí státovědy, a to zejména v podobě rozšíření jejího předmětu. Moderní státnost, která se postupně formovala do podoby národního státu s důrazem na svrchovanost jeho moci uvnitř, popř. svrchovanou rovnost navenek v rámci společenství dalších států, doznává nyní řadu změn. Ty postupně vedou k tomu, že předmětem státovědy se stává rovněž zvláštní podoba moderního státu – členský stát mezinárodní organizace. Zmíněné tendence se odrazily také v předkládaném pojetí tradičního vědního oboru, jakým státověda bezesporu je.
