Autorka se v knize zabývá vysvětlením podstaty akruálního principu, akruálního účetnictví a celkového kontextu účetních reforem veřejných financí ve vyspělých zemích světa a u nás. Rozebírá jednotlivé projevy účetní akruálnosti včetně uvedení praktických příkladů a srovnání s řešením dané problematiky Mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor – IPSASs.
Podstatou probíhající účetní reformy veřejných financí je přechod od peněžního účetnictví k účetnictví akruálnímu. Důvodem je skutečnost, že akruální účetnictví je, na rozdíl od tradičního peněžního, schopno generovat informace i o těch hospodářských operacích, které nejsou bezprostředně spojeny s pohybem peněžních prostředků. Tyto operace přitom představují tak významné účetní položky, jakými jsou odpisy dlouhodobého majetku, rezervy nebo opravné položky.
