Rodák z Protivanova na Drahanské vrchovině (1868–1931), který pracoval pro česko-slovenskou vzájemnost a při obhajobě práv Slováků vůči Maďarům, byl poslancem Národního shromáždění ČSR a navrhován za ministra vlády, organizoval náboženský život i poutě do Lurd a Říma a od papeže obdržel titul monsignor, vyučoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě, působil v Panevropské unii, neúnavně se projevoval jako kulturní činitel a publicista až do své předčasné smrti, a za nějž kondolovali ministři Beneš, Bechyně, Šrámek i prezident Masaryk – je přesto širší veřejností zapomenut. Tato první monografie o osobnosti Aloise Kolíska ukazuje jeho vytrvalou, pro český i slovenský národ důležitou, a přitom neokázalou práci.
