Krizový vývoj kultury minulého století klade otázky, které nemají jednoznačnou odpověď. Edmund Husserl spatřuje příčinu krize Evropy ve ztrátě víry v tradiční hodnoty a těch kulturních institutů, které jsou jejím jednotným pramenem. Fenomenologie má být návratem ke kořenům evropského duchovního života, k původní filosofické a vědecké tradici. Nástrojem k tomu bylo překonání abstraktních pohledů na vědu, odhalení způsobu, jak se přiblížit reálné vědecké praxi, jež je spojena s vědou, uměním, řemesly, duchovním životem, evropskou filosofií. Výsledkem hledání fenomenologie je obrození evropské vědy a filosofie, obhajoba obnoveného obrazu vědy, který je alternativou k jiným modelům vědy. Kniha vystihuje klíčové problémy fenomenologické reflexe vědy.
Autor působí na Filosofické fakultě ZČU, kde přednáší kurzy zaměřené na epistemologii, filosofii a dějiny vědy, techniky, výchovy. Je autorem několika knižních publikací: Filosofie: kultura, věda, myšlení (1996), Filosofie a vědecké myšlení: Proměna obrazu vědy v analytické tradici (2002), Imre Lakatos a filosofie vědy (2005 spoluautor), Kapitoly z filosofie výchovy (2005 spoluautor), O povaze vědy: věda v kulturních kontextech (2010), O povaze vědy: novokantovství (2011 spoluautor).
