Autor sleduje činnost tvůrců konce 20. a začátku 21. století, kteří vkládají své umělecké dílo do již existující sítě znaků a významů (-kultura užití-).Z existujících věcí, děl a produktů vybírají jeden nebo i více a znovu ji použijí nebo ji s určitým záměrem přetvoří. Umělci postprodukce vynalézají nové způsoby užití uměleckých děl. Do svých vlastních výtvorů vkládají různé zvukové či vizuální formy převzaté z minulosti.
