Vězeň Stěpan Vajda si už odbyl více než dva roky v táboře nucených prací.
Chvílemi se mu ani nechce věřit, že to všechno vydržel. Ještě mu zbývá rok, vlastně už ani ne celý. Hřebíkem si do pryčny vyrývá čárku za každý den, a když jich napočítá sedm, přeškrtne je vodorovným vrypem. Každý vryp je jeden promarněný týden života.
