V této své klíčové studii o základech náboženství odmítl racionalistická vysvětlení tradiční religionistiky a dogmatiky a zdůraznil, že náboženství obsahuje neredukovatelný mimoracionální prvek. Centrem každého náboženství je podle něj tajemství vzbuzující chvění a úžas. Posvátno v tomto smyslu ještě nemá racionální a morální kvality, které podle Otta přistupují až dalším historickým vývojem.Převahu křesťanství spatřuje právě zde, v tom, že toto náboženství nejlépe rozvíjí cit pro posvátno, který ovšem sdílí s ostatními náboženstvími.
