Koncentrační tábor Mellern slouží jako odkladiště vězňů, převážně Židů, kteří v důsledku tělesné slabosti již nejsou schopni práce. V nelidských podmínkách, špíně a o hladu, pod kuratelou fašistických katanů zde na sklonku války přežívá dvanáct -veteránů-, obklopených řadou nově příchozích zbídačelých kostlivců. Téměř všichni již ztratili svou osobnost a minulost, jejich ponížené lidství se omezuje na základní živočišné potřeby. Přesto se mezi nimi najdou i takoví, kteří si zachovali své -já-; snaží se ty ostatní vyburcovat z letargie, pomoci jim přežít zdejší peklo a vykřesat v nich -jiskřičku naděje- v nový život.
