V novele Bohové Atlantidy velký fabulátor Ludvík Souček naaranžoval setkání českého lékaře s anglickým lordem - fyzikem, jemuž se podařilo zkonstruovat -chronokomunikátor- - zařízení, v němž se lze pohybovat proti proudu času. Souček přirozeně nemůže vynechat příležitost, aby nezamířil ke svému nejmilejšímu tématu - záhadám minulosti. Lord Stanhope se stejně jako autor domnívá, že v naší minulosti už někdo řádil: postavil gigantickou terasu v Baalbecku, zapomněl v dávném Turkestánu opasek z čistého hliníku a v Turecku galvanický článek. Lorda Stanhopa však především láká záhada zničení Atlantidy, a proto se oba přátelé vydávají nazpět propastí času.
