Povídky z okolí Žďáru nad Sázavou jsou převážně příběhy rodinnými nebo příběhy z nelehkého života starých lidí na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Zapletlo-li se děvče s hochem z nižší společenské vrstvy nebo vojákem a nenašlo ženicha, zacházela s ním rodina jako s bezprávným a posměchu a potupě bylo vystaveno i její dítě. Často bylo nejlepším řešením odejít jinam, co možná nejdál. Nejrozsáhlejší je novela -Forman Lacina-, jejíž námět je dán názvem. Společenské přehrady, které existovaly i na vesnici, často zničili štěstí milenců, když rodiče tvrdě trvali na jejich dodržování. S výjimkou formanské, jsou ostatní povídky ze života lidí spjatých s lesem.
