Strhující autobiografický příběh představuje Nafi Nassim (*1949), dceru afghánského diplomata a Tádžičky, vyrůstající v Afghánistánu v neobvykle svobodném, osvíceném prostředí. Otec i manžel umožní Nafi získat vzdělání, a ta se později stane zdravotní sestrou a jistou dobu dokonce působí ve Francii a Íránu. Když se však k moci dostanou komunisté a do Afghánistánu vtrhne sovětská armáda, změní se její život v peklo: jako vzdělaná žena se západními kontakty je i s celou rodinou neustále ohrožena. Všichni její mužští příbuzní jsou postupně zatčeni, odvlečeni do Sovětského svazu nebo prostě beze stopy zmizí. Mladá žena několikrát riskuje život a prchá přes hory z Kábulu, aby dostala do bezpečí ty, kdo jí ještě zbyli. Získá politický azyl ve Francii, postupně si vybuduje novou existenci, znovu se však vrací do Afghánistánu – chce za každou cenu najít svého syna, donuceného bojovat proti mudžáhidům… Autorka knihu věnovala všem ženám, které musí žít v exilu.
