Kniha významného historika, jenž postupně působil na nejprestižnějších univerzitách (Harvardově, v Oxfordu, v Cambridge, na Kolumbijské univerzitě v New Yorku…), podává podrobné a historicky precizní vylíčení vývoje od korunovace Ludvíka XVI. v roce 1775 po Robespierrovu popravu a nástup „thermidorské reakce“ 28. července 1794. Ve vědomém protikladu k hlavním tendencím současné historiografie (a naopak v návaznosti na obvyklý styl 19. století, ovšem bez tehdejší ideologizace) nabízí Schama souvislé vyprávění zaměřené na konání konkrétních jednotlivců, u nichž se snaží pochopit jejich pohnutky a cíle. Akademicky činný historik si obvykle něco podobného stěží dovolí, protože by se vystavil obvinění ze spekulace, a populárním autorům zase schází potřebná erudice, přístup k pramenům a schopnost poměřovat spolehlivost různých svědectví. Schama tu využívá svého „nedotknutelného“ postavení na vrcholu univerzitního žebříčku – ovšem ve prospěch čtenáře, jehož cílem není hromadit informace, nýbrž pochopit minulost.
