Roztroušeny v chudých, osamělých usedlostech žijí klany z Vysočiny, jež jsou nadány dary. Úžasnými dary: dovedou pohledem, gestem nebo slovem přivolat zvíře, zapálit oheň, pohnout zemí. Strašlivými dary: mohou pokroutit údy, změnit myšlenky, vyvolat zhoubné nemoci. Obyvatelé Vysočiny žijí v neustálém strachu, že jedna rodina použije svůj dar proti jiné. Dva mladí lidé, přátelé od dětství, se rozhodnou své dary nepoužívat. Dívka Gry odmítá lákat zvířata na smrt z rukou lovců. A mladík Orrec nosí na očích pásku, aby jimi v hněvu nezabil. V krásně vyprávěném příběhu, jímž začínají Kroniky Západního pobřeží, píše Ursula K. Le Guinová o pyšné krutosti moci, o tom, jak těžké je dospět a jak ještě mnohem těžší je najít v temnotě světa dar světla.
